Rozlište věty jednočlenné, dvojčlenné a větné ekvivalenty
Dávejte si pozor na vlak.
Sednout!
Už dlouho prší.
Je to tu pěkné.
Je pěkně.
Sedněte si.
Začíná se stmívat.
Pozor na vlak!
Velmi dobře.
Věta jednočlenná
Věta dvojčlenná
Větný ekvivalent
Rozlište věty jednočlenné, dvojčlenné a větné ekvivalenty
Věta jednočlenná
Věta dvojčlenná
Větný ekvivalent
Věty jednočlenné – bezpodmětné – Hřmí. Prší. Sněží. Bolí mě v zádech.
Věty dvojčlenné – mají podmět i přísudek – Pes honí kočku. Neruš. (ty) – může být i nevyjádřený.
Větné ekvivalenty – nemají ani podmět, ani přísudek
Infinitiv – Nerušit!
Jméno – označuje názvy, nadpisy, jména – Karlštejn. Kytice. Pavlo! Krásně!
Příslovce – Rychle! Pomalu!
Částice – Ano. Ne.
Citoslovce – Pšt.
